Diabetes a pohyb

O různých doporučeních ohledně vhodnosti, dokonce nutnosti sportování u diabetických pacientů se už toho napsalo opravdu mnoho. Ale kdy si mám najít čas a co je pro každého z nás to tzv. „vhodné sportování“? Co když mně sport vůbec nebaví, nebo ho nemůžu provozovat ze zdravotních důvodů? A jako často bych se sebou měl něco dělat?

Odpovědět na tyto otázky asi není pro každého tak jednoduché. Zejména, pokud už člověk není nejmladší a přidružilo se už i nějaké to onemocnění.

Takže kdy cvičit?

  • V podstatě neexistuje jednoznačná vhodná doba na cvičení. Hlavní je, že cvičení vůbec proběhne. Někomu víc vyhovují dopolední hodiny, jinému odpoledne a někteří z nás se nejlépe cítí večer. Většina z nás se rozhoduje podle toho, kdy končíme v práci, jaké plány má zbylá rodina a jaké jsou ostatní povinnosti. Cvičit můžete klidně i v rámci delší polední pauzy. Dodržujte ale odstup od posledního jídla cca 30 min a přibližně stejný čas do zařazení dalšího jídla po cvičení.
  • Obzvlášť diabetici léčení inzulínem musí hlídat souvislost mezi jídlem a cvičením. Nemělo by se stát, že začnete intenzivní trénink na nízké hranici glykémie. Nejbezpečnější je začít na úrovni cukru (glykémií) 5,5-8 mmol/l (do tréninků lze vstupovat i s glykémiemi 8-12 mmol/l – riziko hypoglykemie je podstatně nižší). Nedoporučuje se cvičit v době největšího působení inzulínu, kdy hrozí největší nebezpečí hypoglykémie. Ideální je, když cvičíte ve stejnou denní dobu a nemusíte složitě upravovat stravovací a inzulínový režim.
  • Věčnou otázkou je pití během cvičení. Asi ideální je se napít trochu každých 10 minut (tělo je pak svěží a nedochází k nepřiměřené zátěži), než vypít po cvičení najednou 0,5 l– mimo jiné je to zátěž pro ledviny. S vodou, ani s iontovým nápojem neuděláte chybu. Do tělocvičny nepatří slazené perlivé nápoje a džusy!

Jaké je „vhodné“ cvičení a jak často ho provozovat?

  • Do pohybové aktivity se počítá každý pohyb i v rámci běžných domácích či pracovních rituálů: - chůze do práce a z práce, po pracovišti, do schodů, na nákup či procházka se psem. Pokud nemůžete ze zdravotních důvodů navíc ještě cvičit, soustřeďte se alespoň na postupné prodlužování doby chůze (ideálně pomocí krokoměru začínat na cca 5-6000 krocích a v průběhu několika týdnů až měsíců se dostat na doporučovaných 10000 kroků denně).
  • Příjemné ozvláštnění běžné chůze je tzv. severská chůze (nordic walking) s hůlkami. Zapojíte tak víc svalových skupin a odlehčíte dolní končetiny. Ideální rychlost chůze je 4–6 km/hod., pokud to dovolí zdravotní stav.
  • Ideální je, když se min 3x týdně budete navíc věnovat rekreačním nebo kardio aktivitám jako jsou jízda na kole (i rotoped), plavání, cvičení v bazénu či běh.

Hlavní zásady, které je nutné při cvičení dodržet:

  • zahřejte se cvičením při nízké intenzitě s trváním 5-10 minut
  • při rozcvičení se protáhněte
  • zklidněte se na závěr hlavního cvičení pod hranici tepů 120/min
  • protáhněte se i na konec celého cvičení
  • jakékoliv potíže při cvičení konzultujte s lékařem

Co říci závěrem:

  • Pravidelná tělesná aktivita by měla být součástí každého z nás, bez ohledu na věk, pohlaví či diagnózy
  • vhodná pohybová aktivita odbourává přebytečný tuk a ne svalovinu
  • pravidelné cvičení zlepšuje fyzickou zdatnost, pohybové dovednosti a potlačuje deprese a úzkosti
  • během cvičení se krátkodobě snižuje chuť k jídlu a chuťové preference tučných jídel
  • pravidelným cvičením příznivě ovlivňujete rizikové faktory nemoci srdce a cév (krevní tlak, metabolismus cukrů i tuků)