O diabetu

O diabetu

Počet lidí, kteří onemocní diabetem 2. typu, rok od roku strmě stoupá. Důvodem je náš životní styl: nadváha, méně pohybu, stresy.  V současnosti u nás žije asi 900 000 diabetiků. Z toho cca 810 000 diabetiků 2.typu (nezávislých na inzulínu). Moderní věda přináší řadu novinek v možnostech léčby diabetu 2. typu. Ať už se jedná o léky snižující hmotnost, snižující chuť k jídlu, či zlepšující činnost slinivky, nikdy nemůžeme čekat efekt bez spolupráce pacienta. Cukrovka je totiž jedno z mála onemocnění, kde svoji budoucnost má diabetik ve svých rukou.

 

 

Vliv vztahu výše hladiny krevního cukru a zdravotních komplikací

 

Dlouhodobé zvýšení hladin krevního cukru nad normu vede k nejčastějším zdravotním problémům, které postihují diabetiky 2. typu, totiž k urychlené aterosklerose velkých cév. Důsledkem pak může být předčasný infarkt myokardu, cévní mozkové příhody, postižení cév nohou, nervů. Naštěstí je prokázáno, že dosažení normálních hladin krevního cukru vede k zamezení vzniku, k zastavení či k zpomalení zdravotních komplikací, které cukrovka může způsobit.

Navzdory řadě studií, které prokázaly příznivý vliv ideální kompenzace na oddálení pozdních komplikací diabetu, ale méně než 12% dospělých diabetiků dosahuje doporučených hodnot HbA1c (průměrná hladina krevního cukru). Česká diabetologická společnost provedla průzkum mezi cca 3600 diabetiky a zjistila, že pouze 0,9% diabetiků 2. typu má hodnoty HbA1c, krevního tlaku a krevních tuků současně v mezích normy. Správná léčba diabetu totiž neznamená jen normalizaci krevního cukru, ale rovněž normální hodnoty krevního tlaku, krevních tuků. A protože je správná léčba spojena nejen s užíváním léků, ale především se změnou životního stylu a s dodržováním určitých dietních zásad, které pro řadu pacientů nejsou příjemné, není někdy úspěchu v léčbě dosaženo.

 

 

Proč vzniká diabetes druhého typu

 

Cukrovka 2. typu je onemocnění, na jehož vzniku se podílí více faktorů. Obviňují se vlivy genetické, ale též faktory zevního prostředí (sedavý způsob života, nesprávná životospráva, nadváha, stresy).

První poruchou, která ve svém důsledku vede k vzestupu cukru v krvi je snížená citlivost buněk těla na vlastní inzulín (tzv. inzulínová resistence). Inzulín je totiž alfou a omegou v hospodaření s krevním cukrem. Je to hormon, který způsobuje přechod cukru z krve, kam se dostane po požití z potravy, do všech buněk těla. Zde tento cukr funguje jako základní hybná síla, bez něj by tělo nefungovalo. Pokud na inzulín není tělo citlivé, tak cukr nepřechází z krve do tkání a v krvi se hromadí, vzniká cukrovka.

Druhou velkou poruchou, která se podílí na vzestupu cukru v krvi, je snížení schopnosti slinivky břišní vyrábět inzulín (tzv. inzulínová deficience). Pokles produkce inzulínu je často pozorován po delší době trvání cukrovky a tak ještě navyšuje vzestup krevního cukru.

 

 

Samostatná kontrola cukrovky

 

Nezbytnou součástí léčby cukrovky je znalost pacienta o tom, na jaké úrovni by se měla pohybovat jeho hladina krevního cukru, jaký má mít krevní tlak, hmotnost, krevní tuky. Neocenitelným pomocníkem je přístroj, který umožňuje změřit aktuální hladinu krevního cukru (tzv. glykémii): glukometr. Lehce zvýšená glykémie totiž pacienta vůbec neobtěžuje, nemá totiž žádné příznaky. Tělo ale při dlouhodobě zvýšené glykémii reaguje vznikem pozdních komplikací cukrovky. Proto znalost hladiny glykémie pomůže mnohem lépe k dodržování správného léčebného režimu. Rovněž pro lékaře je důležitým vodítkem pro zvolení optimálního léčebného režimu. K nastavení správného způsobu léčby je totiž velmi důležité znát nejen hladiny lačné glykémie, ale též glykémie po jídle a to nejlépe v domácím prostředí, nikoliv v ordinaci po třech dnech pečlivého dodržování diety, tak jak lze někdy v praktickém životě spatřit. Každý diabetik by měl prodiskutovat se svým lékařem individuální cíle pro svoji hladinu krevního cukru. Nalačno to obvykle bývá mezi 5-6mmol/l, po jídle do 2 hodin by měla hladina glykémie klesnout pod 8mmol/l. Každý má podle svého zdravotního stavu ovšem cílové hodnoty glykémie jiné úrovně.

 

 

Základní možnosti léčby diabetu 2. typu

 

Pilířem léčby diabetu a to nejen 2. typu, je celoživotní dodržování stravy s výrazným omezením volných cukrů (tedy sladkostí) a pravidelný pohyb. Pokud životospráva nevede k dosažení cílových hladin krevního cukru, přicházejí na řadu perorální antidiabetika. U řady pacientů vydrží léčba pomocí tablet po desítky let, u některých ale dochází k vyčerpání vlastní produkce inzulínu a pak bývá zapotřebí zahájit léčbu inzulínem. V poslední době se mezi tzv. antidiabetika, tedy mezi léky proti diabetu často řadí rovněž léky, které snižují hmotnost. Důvodem je skutečnost, že právě nadváha je alespoň zpočátku diabetu hlavním důvodem nedostatečné citlivosti těla na inzulín a tedy vzestupu cukru v krvi.

 

 

Závěr

 

Pro každého pacienta s diabetem 2. typu platí, že chce-li být úspěšný při zvládnutí cukrovky, je nezbytností celoživotní dodržování racionální stravy s minimem volných cukrů, dostatek pohybu a dosažení normální hmotnosti. Lékař pak podle hodnot krevního cukru, podle jídelních zvyklostí a dalších přidružených onemocnění pacienta, vybere nejvhodnější preparát, který pomůže snížit hladinu krevního cukru do cílových hodnot. Naštěstí mají lékaři a jejich pacienti z čeho vybírat, takže při oboustranné spolupráci lze dosáhnout uspokojivé kompenzace diabetu.

Obezitologie - objednat online Po - Pá, +420 272 917 011